Hajní a pytláci na schwarzenberské Šumavě – díl první

aneb trocha té historie ze šumavských hvozdů.

Hajní a pytláci jsou nedílnou součástí dramatických událostí na Šumavě. Dodnes jsou vděčným předmětem historické i zábavné literatury. Byli hlavními aktéry kontrahentů na protikladných stranách života v obrovských schwarzenberských lesích. Na jedné straně stával člověk, který byl součástí veřejného řádu ve světě, kde bylo víc stromů než lidí – je to hajný, který se neodmyslitelně spojuje se jménem Schwarzenberg. Na druhé straně stojí člověk, který právě porušil tenhle řád – pytlák, a navíc ještě pašerák. Oba ale měli společné, že pocházeli z nemajetných rodin a byli zvyklí obstát v drsných podmínkách Šumavy. Na otázku, proč se pytlačilo lze vyjmenovat rozličné příčiny:

- vyjádření odporu k privilegované vrchnosti

- chudoba a nedostatek živobytí

- nezvladatelná vášeň lovce

Tomu všemu měli schwarzenberští lesní hajní vzdorovat, hájit klid lesa a zvěře proti ... pokračovat ve čtení

Zmizelou Šumavou

Aneb cestou jsme nepotkali ani živáčka

Včera jsem dokončili převaděčskou cestu Kanálu 54 kudy chodíval Franz Nowotný alias Kilián a po noci v přístřešku na Bučině se vydáváme směr Strážný po hraniční červené TZ. Zatímco včera jsme mohli obdivovat „nedaleké“ Alpy, dnes nevidíme ani na protější kopec :-) Bučina bývala obec na Horní Zlaté stezce, vedoucí z Kašperských Hor do Fünsterau. Svého času byla nejvýše položenou obcí nejen na Šumavě, ale i na celém českém území - ležela ve výšce 1162 m. n.m. V r. 1921 zde stávalo 38 domů a žílo 343 převážně německých obyvatel. Byl zde celní úřad, kasárna finanční stráž, myslivna, obecná škola, spořitelna a od roku 1891 kaplička sv. Michala stojící u bývalé odbočky k pramenům Vltavy. V obci se nacházelo i několik hostinců a hotelů, ... pokračovat ve čtení

Kanál 54

Aneb skoro stezkou Krále Šumavy

Naše jarní expedice začala ve Vimperku, přesněji kousek nad ním, na křižovatce U Sloupů. Zde na samotě v chalupě Josefa Peka nebo v dnes již neexistující hospodě manželů Koubových, si šumavský Němec Franz Nowotný alias Kilián přebíral lidi, kterým za peníze pomohl ke svobodě. My se vydáme po jejich stopách a okolo budov bývalých kasáren si to namíříme do lesů, kde se na rozcestí vydáváme horní cestou směr bývalá Městská Lada a přírodní rezervace Radost. Kilián využíval i druhou cestu, kdy nejdříve klesal k Volyňce, a poté musel opět vystoupat k rozcestí, kde se obě trasy střetnou. Dostáváme se přes Medvědí potok na modrou turistickou, a zde pod Klínem 955m n.m. u jezírka a studánky Brloh si ustýláme. Čeká na nás po dlouhé době noc ... pokračovat ve čtení