www.tusset.cz
TUSSET

Každé počasí je hezké, jenom každé jinak.

Více než 1.000 autorských fotografií z milované Šumavy! - Klikni zde, a prohlédni si je všechny!


Zmizelou Šumavou

Zmizelou Šumavou

Aneb cestou jsme nepotkali ani živáčka

Včera jsem dokončili převaděčskou cestu Kanálu 54 kudy chodíval Franz Nowotný alias Kilián a po noci v přístřešku na Bučině se vydáváme směr Strážný po hraniční červené TZ. Zatímco včera jsme mohli obdivovat „nedaleké“ Alpy, dnes nevidíme ani na protější kopec :-) Bučina bývala obec na Horní Zlaté stezce, vedoucí z Kašperských Hor do Fünsterau. Svého času byla nejvýše položenou obcí nejen na Šumavě, ale i na celém českém území - ležela ve výšce 1162 m. n.m. V r. 1921 zde stávalo 38 domů a žílo 343 převážně německých obyvatel. Byl zde celní úřad, kasárna finanční stráž, myslivna, obecná škola, spořitelna a od roku 1891 kaplička sv. Michala stojící u bývalé odbočky k pramenům Vltavy. V obci se nacházelo i několik hostinců a hotelů, ... pokračovat ve čtení

  žádný komentář  |   |   |   | 
Kanál 54

Kanál 54

Aneb skoro stezkou Krále Šumavy

Naše jarní expedice začala ve Vimperku, přesněji kousek nad ním, na křižovatce U Sloupů. Zde na samotě v chalupě Josefa Peka nebo v dnes již neexistující hospodě manželů Koubových, si šumavský Němec Franz Nowotný alias Kilián přebíral lidi, kterým za peníze pomohl ke svobodě. My se vydáme po jejich stopách a okolo budov bývalých kasáren si to namíříme do lesů, kde se na rozcestí vydáváme horní cestou směr bývalá Městská Lada a přírodní rezervace Radost. Kilián využíval i druhou cestu, kdy nejdříve klesal k Volyňce, a poté musel opět vystoupat k rozcestí, kde se obě trasy střetnou. Dostáváme se přes Medvědí potok na modrou turistickou, a zde pod Klínem 955m n.m. u jezírka a studánky Brloh si ustýláme. Čeká na nás po dlouhé době noc ... pokračovat ve čtení

  žádný komentář  |   |   |   | 
Na běžkách z Finsterau na Bučinu

Na běžkách z Finsterau na Bučinu

Aneb cestou skoro nikdo nikde

Opět jsem holky vyhodil pod sjezdovkou v Mitterdorfu (osvědčená metoda viz. článek Na lyže do Mitterdorfu a na běžky do Finsterau, tentokrát všechny a dál osamocen pokračoval do nedalekého Finsterau. Hodlám si opět na dvě a půl hodinky užívat luxusně upravených stop. Pro tentokrát nejen okolo stadionu Ski & Sportzentrum Finsterau. Mám v plánu dojet na Bučinu a zpět a pak se uvidí podle času. Parkuji na parkplatz Wistlberg u zdejšího kempu, do parkovacího automatu vhazuji 3€, nazouvám běžky a vyrážím. Po kilometru a půl z dálnice přímo na Bučinu uhýbám vlevo a beru to obloukem, okolo Teufelsklause.
Po dvou kilometrech jsem na hranicích a po pár metrech do mírného kopečku přede mnou stojí hotel Alpská vyhlídka, rekonstruovaný hotel Pešlova chata. V těsné blízkosti hotelu ... pokračovat ve čtení

  žádný komentář  |   |   | 
Z Finsterau na Bučinu a Pramen Vltavy a přes Reschbachklause zpět

Z Finsterau na Bučinu a Pramen Vltavy a přes Reschbachklause zpět

Aneb nemělo to chybu

Ze Stožce přejedeme do Finsterau (zhruba půlhodinka přes Strážný a Mauth), kde zdarma parkujeme u zdejšího kempu. Bereme batoh se vším potřebným a vyrážíme vstříc nádherným osmnácti kilometrům Šumavskou džunglí. Cestou už nacházíme zralé borůvky a i dva obří modráky na břehu plavebního kanálu podél něhož chvilku jdeme, a který ústí do Teufelsklause. Od Teufelsklause kousek scházíme z kopce k turistickému hraničnímu přechodu Čertova voda, odkud prudčeji stoupáme k bývalé části obce Bučina, Chaloupkám. Od Chaloupek mírným stoupáním po červené je to už jen 1,5km na Bučinu (německy Buchwald), bývalé nejvýše položené vesnici u nás - 1162m n.m., kde stálo v r.1860 30 domů s 446 obyvateli. Před válkou zde žilo 320 obyvatel z toho 29 Čechů, po válce byli vysídleni a r.1956 byla obec ... pokračovat ve čtení

  žádný komentář  |   |   | 
Celkem je na tomto blogu 4 článků.

 Počasí pro příštích 48 hodin ve Stožci
The meteogram: Stožec

 Instagram

 Pohlednice & dobové fotografie

 Přidat boxík s články na Seznam.cz

 Facebook

Facebook Sledujte, Sdílejte, Komentujte a Likujte!

 Partner a jeho webkamera ze Stožce



GPS: 48°51‘30.168"N, 13°49‘37.39"E
Nadmořská výška: 812.97m n.m.
Informační server ŠumavaNet.cz

 Potraviny, občerstvení a pošta!

Potraviny a občerstvení Pod Kameňákem

 Vlak - odjezdy ze Stožce

iDos

 TOP5 nejčtenějších článků

Nejkratší cestou na Boubín
Nejkratší cestou na Boubín, aneb Aneb sníh nesníh, jde to i v zimě
Falkenstein a okolní schachten
Falkenstein a okolní schachten, aneb nejstrmější cestou vzhůru
Šumavský „bikepacking“ – den první
Šumavský „bikepacking“ – den první, aneb na kole ze Železné Rudy do Vyššího Brodu za tři dny
Přechod hřebene Sněžná
Přechod hřebene Sněžná, aneb doposud neprofláknutý hřeben Šumavy
Výstup na Velký Roklan, Roklanská kaplička a jezero
Výstup na Velký Roklan, Roklanská kaplička a jezero, aneb na nejtajemnějí horu Šumavy
Výšlap na Luzný
Výšlap na Luzný, aneb hurá na nejkrásnější kopec Šumavy

 Přihlášení

 Náhodné fotografie

...je to dlouhé a nezáživné, ale ta nádherně zbarvená příroda kolem ;-)
Klesáme k Malému Javorskému jezeru...
...pár metrů nalevo od chaty.
Seeblick - vyhlídka nejen na jezero (ale i Luzný)...
... má ceslkem 7 zastavení se skřítkem Rašelištníkem.
Naučná stezka
... celkem přejdete tři.
První z kamenných moří ...
... a tak nám ujel navazující spoj.
Máme zpoždění ...
... dříve hotel Seno na hlavní silnici mezi Hartmanicemi a Prášily.
Chata Rovina
...v -15°C zde došlo tak maximálně na zalezení/vylezení ze žďáráku a vrchol Bobíka.
Noc v altánu pod Bobíkem...
... s výhledy na Knížecí Stolec.
Památný strom ve Sněžné ...
...jedno z osmi šumavských ledovcových jezer, leží v nadmořské výšce 1071 m, má plochu 5,7 ha a největší hloubku 14 m
Rachelsee - Roklanské jezero...
... pro vodu.
Ke studánce ...
... nejen na Poledník.
Výhledy ...
... krásné okolí Stožce.
Cestou do lesa ...
...od rozcestí Boubínská sever. cesta, kde najdete všechny barvy tur. značení.
Dřevěné schody vedoucí z/na Boubín...
... a pohled na zdejší občerstvovnu.
Třístoličník ...
... dnes jako i tenkrát patří bučícím fešandám.
Louky u bývalé obce Pestřice ...
... byl postaven Adolfem Paleczkem a jeho čtyřmi pomocníky v letech 1876-1877.
Pomník Adalberta Stiftera ...