Po roce opět nasedáme do vlaku a vyrážíme vstříc víkendu na Šumavě. A jako vždy trneme, aby ten s indiánským jménem „Snad jsem tu nic nenechal“ stihl nastoupit do vlaku, a abychom neměli zpoždění, a klapli nám všechny přestupy atd.. Ondra nestihl odjezd vlaku z hlaváku, naštěstí stíhal přistoupit na severní zastávce, ufff. A poté nás už čekala jen výluka s ubězpečením, že na nás vlak v Klatovech počká, tedy pokud přijedeme včas, jelikož i vlaky mají předpisy, do kdy mohou čekat. V Železné Rudě jsem nakonec včas a všichni. V tom stresu vystupujeme o zastávku dříve, všichni jsme žili v tom, že v Železné Rudě vlak zastavuje jen jednou. Tak si dáváme kiláček navíc a kocháme se změnami, příjemnými, kdeco tu zbourali, vylepšili, postavili ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Včera jsem viděl fotku letos poprvé zasněženého Poledníku. I když o dost později, než je každým rokem obvyklé. I tak si říkám „a je to tady zase“ :-). Tři víkendy zpět jsme zde přespávali a taky to mělo své kouzlo. Fičelo jak o závod a nad ránem i pěkně sprchlo. Nám ale bylo ve spacácích náramně, protože jsme na jednu stranu byli po celém týdnu utahaní jako koťata a na druhou, ta cesta do Prášil…milion přestupů, zpoždění, hledání náhradní trasy. Vše ale dobře dopadlo a pátek jsme si v Prášilech vylepšili návštěvou místního hostince U Michala, Nejprve pardubickou dvanáctkou a poté i tmavou ostravskou Černou Barborou. Radar vyhrožuje deštěm, nasazujeme čelovky a vyrážíme vzhůru do oblak, aby nás to nechytlo jako před léty. Cestou se ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Vstávat a cvičit! Né tati né, já chci ještě spát! Ale, ale, ...ještě večer jsi říkala, že si to spolu užijeme, a já už jsem oblečenej, koukej vstávat. Od postele si to zamířila k balkonovým dveřím, otevírá je a … Ty jo tam je tma a zima, mě se nechce. Ale i tak už do postele nezalezla a namířila si to směr koupelna. Ještě před garáží to na mě zkouší, jelikož ji trochu nahlodával strach. Ale jak všichni víme, to vše se zlomí a časem překoná. Vyjíždíme přes Strážný, kdy ve Freyungu uhýbáme na Spiegelau, kde nás na silnici v zatáčce překvapí tři hrající si liščata. Jedno skočí hned do trávy u silnice, ale zbývající dvě nám ještě pár sekund beží před světly. Super zážitek, ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Máme tady podzim, pro někoho nejkrásnější období roku, kdy příroda hraje barvami. Známe místo, kde příroda vykreslí podzim do nejmenšího detailu. A to jsou schachten na německé straně Šumavy, v Bavorském lese. Schachten - nezákonně vykácené lesní mítiny, kam dříve, ale na některé i dnes vyhánějí během letních měsíců na pastvu mladý dobytek. Mají své kouzlo, přerušují zdejší tmavé lesní moře jako ostrůvky světla. A přesně takto to bude i dnes. Když se chcete na některou z nich dostat, bude Vás to stát nemalé úsilí vystoupat pár stovek výškových metrů. Parkujeme v Buchenau a stoupáme, než se před námi objeví první schachten máme nestoupáno 450 výškových metrů na 4 kilometrech. Ale stojí to za to, stojíme na první (3. největší, 9 ha) Lindbergerschachten, kterou pomalu ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |