Ve Stožci nastupujeme i s koly do vlaku a nabíráme směr Zbytiny, kam s přestupem ve Volarech (ve skutečnosti nepřestupujte, tak jako my … vlak jen změní na displeji cílovou stanici a pokračuje dál) přijedeme za půl hodinky. Cesta příjemně utekla, jelikož se s námi dala do řečí místní teta, která nám vypráví vše možné např. o oblíbené restauraci U Potůčků nebo o znovuotevřené plovárně ve Volarech. Ve Zbytinách na nádraží se rozloučíme a vyrážíme si užít slunečný podzimní den na kolech. Už loni jsme tuto trasu šli pěšky opačným směrem a plno informací si tedy můžete přečíst zde: Přechod hřebene Sněžná. V tomto článku se tedy budu snažit vyvarovat popisu totožného a obdobně tomu bude i s fotografiemi.
Nejprve přejedeme přes můstek řeku Blanici a poprvé zastavujeme u kapličky, která zde stojí osamocena v místech, kde dříve stávala obec Spálenec (něm. Brenntenberg). Osada byla založena už někdy v 16. století a koncem války zde žilo více jak 546 německých obyvatel v 99 domech, kteří se živili zejména těžbou pro sklárny v sousedním Arnoštově. Do dnes se dochovalo jen pár domů, které slouží k rekreaci, a právě tato kaplička. Pokračujeme do značného kopce do další bývalé obce Svatá Magdaléna (něm. Sankt Magdalena), kde stojí dvě původní chalupy a hlavně kostel v jehož sousedství je rybníček a výhledy na obec Zbytiny a protější kopce. Po krátkém odpočinku jedeme dál, v zatáčce na nás jako na zjevení, kouká snad padesát ovcí. Slušně pozdravíme a poprvé si všímáme protějšího Knížecího Stolce. I ten jsme kolmo letos pokořili, čtěte zde: Na kole ze Stožce Na Knížecí Stolec a zpět. Po dvou, třech pidikopcích přijíždíme do Dolní Sněžné (něm. Unter Schneedorf), kde míjíme hospodářské stavení, nejspíše domov zmiňovaných oveček shaun a také kapličku. Poté z trasy uhýbáme a jedeme se kouknout na křížek Panny Marie Matky Boží datované r. 1860 u pramene, který vyvěrá z trubky hned pod ní. Následuje návrat na rozcestí a poslední výšlap skoro až na vrchol Doupné hory (1052m n.m.), zde na nás vykoukla nově postavená kaplička pod památným stromem, ta tu loni zcela určitě nestála.
Slunce se opírá do podzimně zbarvených stromů a další zastávkou nám je zaniklá obec Horní Sněžná (německy Oberschneedorf). První zmínka o osadě pochází z roku 1654. V roce 1910 zde stálo 30 domů, v nichž žilo 146 německých obyvatel. Byla zde škola a hostinec, který byl v majetku Volarského pivovaru, a právě jeho zachovalé zdi jsme si šli z blízka okouknout a nafotit, a bylo to smutné kino. No nic, pokračujeme k další zaniklé obci Nové Chalupy (něm. Neuhäuser). Zdejší jedinou stále stojící chalupu každoročně navštěvuje Josef Jungbauer, který byl v době odsunu chlapcem a nedávno mu bylo 80 let. Často s ním přijíždí i někteří další původní obyvatelé Horní Sněžné a Nových Chalup. Udělají si piknik, zazpívají si, uroní slzu a zase odjedou. Od této chvíle nás čeká sjezd nesjezd, musíme hodně opatrně až na rozcestí Pod Korunáčem. Odtud pokračujeme po asfaltce, později šotolině až do Pěkné. Zde přejedeme hlavní, Teplou Vltavu a za pár minut jsme v cíli. Tento výlet odporučujeme jak cyklistům (naším směrem), tak pěším (oběma směry) právě na podzim, kdy zde nepotkáte ani kolo, ani nohu.

GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).