Hajní a pytláci na schwarzenberské Šumavě – díl první

aneb trocha té historie ze šumavských hvozdů.

Hajní a pytláci jsou nedílnou součástí dramatických událostí na Šumavě. Dodnes jsou vděčným předmětem historické i zábavné literatury. Byli hlavními aktéry kontrahentů na protikladných stranách života v obrovských schwarzenberských lesích. Na jedné straně stával člověk, který byl součástí veřejného řádu ve světě, kde bylo víc stromů než lidí – je to hajný, který se neodmyslitelně spojuje se jménem Schwarzenberg. Na druhé straně stojí člověk, který právě porušil tenhle řád – pytlák, a navíc ještě pašerák. Oba ale měli společné, že pocházeli z nemajetných rodin a byli zvyklí obstát v drsných podmínkách Šumavy. Na otázku, proč se pytlačilo lze vyjmenovat rozličné příčiny:

- vyjádření odporu k privilegované vrchnosti

- chudoba a nedostatek živobytí

- nezvladatelná vášeň lovce

Tomu všemu měli schwarzenberští lesní hajní vzdorovat, hájit klid lesa a zvěře proti ... pokračovat ve čtení

Zmizelou Šumavou

Aneb cestou jsme nepotkali ani živáčka

Včera jsem dokončili převaděčskou cestu Kanálu 54 kudy chodíval Franz Nowotný alias Kilián a po noci v přístřešku na Bučině se vydáváme směr Strážný po hraniční červené TZ. Zatímco včera jsme mohli obdivovat „nedaleké“ Alpy, dnes nevidíme ani na protější kopec :-) Bučina bývala obec na Horní Zlaté stezce, vedoucí z Kašperských Hor do Fünsterau. Svého času byla nejvýše položenou obcí nejen na Šumavě, ale i na celém českém území - ležela ve výšce 1162 m. n.m. V r. 1921 zde stávalo 38 domů a žílo 343 převážně německých obyvatel. Byl zde celní úřad, kasárna finanční stráž, myslivna, obecná škola, spořitelna a od roku 1891 kaplička sv. Michala stojící u bývalé odbočky k pramenům Vltavy. V obci se nacházelo i několik hostinců a hotelů, ... pokračovat ve čtení

Kanál 54

Aneb skoro stezkou Krále Šumavy

Naše jarní expedice začala ve Vimperku, přesněji kousek nad ním, na křižovatce U Sloupů. Zde na samotě v chalupě Josefa Peka nebo v dnes již neexistující hospodě manželů Koubových, si šumavský Němec Franz Nowotný alias Kilián přebíral lidi, kterým za peníze pomohl ke svobodě. My se vydáme po jejich stopách a okolo budov bývalých kasáren si to namíříme do lesů, kde se na rozcestí vydáváme horní cestou směr bývalá Městská Lada a přírodní rezervace Radost. Kilián využíval i druhou cestu, kdy nejdříve klesal k Volyňce, a poté musel opět vystoupat k rozcestí, kde se obě trasy střetnou. Dostáváme se přes Medvědí potok na modrou turistickou, a zde pod Klínem 955m n.m. u jezírka a studánky Brloh si ustýláme. Čeká na nás po dlouhé době noc ... pokračovat ve čtení

Okolo Žlebského kopce, něm. Sulzbergu

Aneb okruh přes zaniklé obce

Parkujeme v Českých Žlebech naproti hřbitovu, podél jehož zdi jdeme chvilku po silnici směrem Hliniště/Strážný. Po levé straně stojí dům, ke kterému vede turisticky neznačená cesta. Po této cestě budeme pokračovat dále. Ničeho se nebojte, nemáte šanci se ztratit. Kousek za vysílačem vlevo narazíte na knihu zaniklé obce Horní Cazov něm. Ober Zassau. Roku 1752 dává podnět kníže Josef Adam ze Schwarzenberku k výstavbě nové dřevařské osady, náborem prvních osadníků je téhož roku vystavěno 9 domů. Roku 1760 jsou postaveny další 2 domy. Celkem jich tady před válkou stojí 26 a žije v nich 155 obyvatel. Zarostlé rozvaliny, základy či sklepy několika domů jsou patrné z cesty, kterou pokračujeme z mírného kopce směrem k již turisticky značenému rozcestí Pod Žlebským vrchem. Odtud si můžete odskočit ... pokračovat ve čtení