Ráno nás probouzí sluneční paprsky vykukujíc zpoza stromů chvilku před osmou. Po 12-ti hodinovém chrupkání na čerstvém vzduchu následuje ranní rituál, vaření, snídání a balení. Plní energie opouštíme nocležiště a kopírujeme dál hranici s Německem a také hranici přírodní památky Královského hvozdu, která se rozprostírá od Jezerní hory přes Svaroh, Ostrý až k Lomničkám. Občas se ohlížíme zpět k prsům Matky boží, jak se také Velkému a Malému Ostrému říká. Po půlhodince přicházíme k rozcestí s cedulí označující rozvodí Labe x Dunaj a směr k Ostrému. Kousek pod tímto rozcestím se nachází v době naší návštěvy vyschlý pramen Lomničky se ze dřeva vyřezanými Holuby – Tauben. Potok vyvěral o kousek níže u cesty a doprovázel nás pěkným sešupem z kopce Lomničky 1026 m n.m. až ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Opouštíme naše první nocoviště poblíž bývalé roty Svarožná a pokud jste nečetli první díl, čtěte zde. První výškové metry ukrajujeme podél potoka Svarožná až do té chvíle, než narazíme na historický hraniční kámen, od kterého budeme v podstatě kopírovat hranici po zbytek dnešního dne. Překonáme kamenné moře a stoupáme, dokud les neustoupí a nám se neotevřou panoramata na Velký a Malý Javor. Po krátké kochací přestávce pokračujeme výstupem, někdo sprintem kupředu, někdo takzvaně na pohodu s občasným se otočením zpět a focením.
Opět se setkáváme u bývalé Juránkovy chaty, která dříve sloužila k odpočinku lyžařů a turistů. Ležela v nadmořské výšce 1330 m a byla tak nejvýše položeným „hotelem“ v zemi. Byla přístupná po tzv. Arnově stezce vedoucí od hory Špičák. Dnes je
... pokračovat ve čtení
Léto uteklo jako voda a nastal čas loučení. Ve skupině Expedice, kterou máme s kumpánama na whatsappu to začalo opět ožívat a postupně byla domluvena účast, termín a trasa letošního podzimního výšlapu. Rozhodli jsme se po pár letech přejít hřeben Svaroh, Velký Kokrháč a Velký Ostrý. Ale začněme hezky od začátku.
Cestou vlakem, která měla trvat jen čtyři hodiny a trvala šest, neplánovaným pivem na nádraží v Plzni, místo až v cílové Železné Rudě a zpožděnce, o které jsme dodnes neměli ani tušení, že existuje :-) No nic, nakonec nás ČD šťastně dovezli do cíle a v restauraci „U Jelena“ jsme konečně mohli expedici prohlásit za zahájenou. „Po jednom“ a výborné zvěřinové klobásce chvilku po desáté večer vyrážíme vstříc šumavským hvozdům. Čeká nás prvních docela
... pokračovat ve čtení