Přibližně 440letý smrk ztepilý (Picea abies) zvaný “Král smrků” si spokojeně vegetoval v Boubínském pralese až do roku 1969, kdy zcela uschl. Hned v následujícím roce, tedy přesně před 50 lety, 4. prosince 1970 jej vyvrátila silná vichřice. V roce 1971 byl podroben důkladnému dendrometrickému šetření. Přitom se ukázalo, že jeho zánik zavinil především „člověk“. A to zásluhou dlouholetých a především stále se zvyšujících návštěv laické a turistické veřejnosti. Opakovaně sešlapovaná půda se snížila, povrchové a podpovrchové kořeny počaly zahnívat. Posléze pak hniloba zachvátila celý pařez, kde vznikla dutina, která vyzněla až v 10 metrech jeho oddenkové části. Již v té době byl jeho vrchol nakloněn od svislé osy o více než 11 metrů. Silná vichřice, značná hniloba a nakloněná stromová páka pak vykonaly své. ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | |Cestou, necestou, polem nepolem, jdeme si vyšlápnout, na kopec Boubín… no dobrá, moc se to nerýmuje, jako kapele MIG21, a ani to nebude polem nepolem, ale cestou necestou to už jo! Cest na vrchol Boubína vede několik. Nejkratší, čili třeba pro fotografy chvátající na ranní rozbřesk, nejvyužívanější, je z Kubovky. Ta o něco delší, ale i hezčí je po zelené turistické značce od IS Idina pila, hezky okolo Boubínského jezírka, Boubínského pralesa až k samotné rozhledně na vrcholu Boubína.
Hora Boubín měří 1362 metrů, ale s rozhlednou, která je vysoká přesně 21 metrů (stejně jako ta na vrcholu Haidel, více zde), trumfuje i nejvyšší horu české části Šumavy - Plechý (1.378 m). Za dobrého počasí z ní uvidíte i alpské vrcholky. Vedle
... pokračovat ve čtení