Po klidné, ale chladné noci si vaříme čaj a snídáme z vlastních zásob. Za chvilku se nám začne za lesem klubat slunce a tak beru mobil a jdu opět směrem k Pustině fotit. Pár fotek zalitých sluncem naleznete v galerii u prvního článku zde. Poté balíme a opouštíme naše první nocoviště a vycházíme vstříc tomu druhému, na Kepelském Zhůří. Kousek od Pustiny se nachází Vintířova skála, která má své jméno po sv. Vintíři, který v letech 1040–1045 zde žil v poustevně pod skalou. Ve skále jsou vytesané žulové schody a na vrcholu je skalní vyhlídka s křížem. Pod vrcholem, který je na mapách označován jako Březník 1006 m n.m., na místě poustevny stojí Vintířova kaplička. Původně dřevěná, v 50. letech zničená a r. 1992 obnovená. Pokračujeme cestou, necestou, lehce zabloudíme, ale po chvilce se ocitáme u jednoho ze dvou křížků na žluté vedoucí ke Křemelné. Uhýbáme na Žákovu cestu a chvilku jdeme po proudu Křemelné, abychom ji u bývalé obce Frauenthal přebrodili. Což byl v celku mazec, voda ledová, silně proudící, nebýt klacků jako opor skončili jsme se vším na zádech ve vodě, takhle nám jen symbolicky olízla trenky :-) Bohužel jsme to zde více neprošli a až doma zjistili, že zde je bunkr, předválečná limnigrafická stanice (místo s přístrojem k měření a registraci výšky hladiny vodního toku), základy domů, zejména vyhlášené brusírny a leštírny, a i kniha bývalé obce. Tak alespoň máme, co příště objevovat a pro tentokrát jsme uháněli přes bývalý Gruberg do Prášil na oběd a na jedno polední k Michalovi. Po zhruba hodince nadešel čas se zvednout a jít dál. Po zelené směr Formberg, kde se vyhneme bývalým Vysokým Lávkám a jdeme cestou pod dráty směrem k bývalé obci Stará Hůrka něm. Alt Hurkenthal až na Hůrku, kde jsou dnes základy bývalého kostela sv. Vincence z roku 1789 a hrobka rodu Abelů a Hafenbradlů. Pro více informací z tohoto místa doporučuji shlédnout dva díly ze seriálu Zmizelá Šumava, a to Tanec s mrtvolami a Šňupeček a pivíčko nebo film Divá Bára, kde není k vidění jen kostel, ale i hřbitov, několik záběrů z návsi a nakonec i jezero Laka. My pokračovali okolo třistaletého torza Novohůrecké jedle na Novou Hůrku, kde jsme se zastavili na jedno v penzionu Pod Hůreckým vrchem. Čeká nás zlatý hřeb dne, musíme chvilku po asfaltce abychom po kilometru uhnuli na modrou. Prošli okolo bývalé zhůřské brusírny skla, kterou dnes v terénu připomínají jen bývalé kanály a náhon. Na kopci je ukrytý po pravé straně křížek mezi malými stromky a od něj pohled na hraniční hřeben v čele s Poledníkem. Ještě chvilku lesem a ocitáme se na Zhůří nebo také Zhůří na Javorné něm. Haidl am Ahornberg, či poslední dobou Kepelském Zhůří, k rozlišení od Zhůří u Horské Kvildy. Ale jelikož už tento článek dle odborníků na blogování překročil optimální délku, o Zhůří a zbytku třetího dne si něco více napíšeme v posledním díle naší Jarní expedice 2019, už za pár dní.

Doporučuji shlédnout další dva díly ze seriálu Zmizelá Šumava, které jsme cestou mimuli a vyprávění p. Kinzla - Střelnice u Prášil a Masakr na Grubergu.
GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).
Kompletní fotogalerii se 240 ks fotografií můžete shlédnout na rajce.net