Přibližně 440letý smrk ztepilý (Picea abies) zvaný “Král smrků” si spokojeně vegetoval v Boubínském pralese až do roku 1969, kdy zcela uschl. Hned v následujícím roce, tedy přesně před 50 lety, 4. prosince 1970 jej vyvrátila silná vichřice. V roce 1971 byl podroben důkladnému dendrometrickému šetření. Přitom se ukázalo, že jeho zánik zavinil především „člověk“. A to zásluhou dlouholetých a především stále se zvyšujících návštěv laické a turistické veřejnosti. Opakovaně sešlapovaná půda se snížila, povrchové a podpovrchové kořeny počaly zahnívat. Posléze pak hniloba zachvátila celý pařez, kde vznikla dutina, která vyzněla až v 10 metrech jeho oddenkové části. Již v té době byl jeho vrchol nakloněn od svislé osy o více než 11 metrů. Silná vichřice, značná hniloba a nakloněná stromová páka pak vykonaly své. Zřítil se na malé plošince bazumskéno svahu v 1000m n.m., cca 650m od čela nádrže a 50m vpravo od Kapelského potoka. 30 roků poté se na jeho kmenu tu a tam začínal objevovat smrkový nálet. Lokalita - svěží buková smrčina šťavelová, s vysokou bylinnou vegetací. Se souhlasem příslušných institucí byly v 11,3 metrech délky kmene (na konci hniloby) odebrány 320ti centimetrové výřezy, neboť bylo potřebné odvodit stáří i když pak náročným a komplikovaných způsobem, což se nakonec s dost velkou přesností podařilo. Jeden výřez se nalézá na pobočce UHŮL V Rudolfově u Českých Budějovic, z kterého byl v roce 2000 odřezán slabší výřez - který se nalézá v lesnickém muzeu v Zátoni, druhý výřez byl předán do muzea „Ohrada“ u Hluboké nad Vltavou, ten třetí je v muzeu v Kašperských horách (tyto údaje jsou z r. 1988!).
Nástupce (Krále smrků) vegetuje v rezervaci na stejné stanovištní lokalitě, necelých 10m od vyvráceného pařezu „Krále smrků“. Je zcela zdravý a dál roste.
Použitá literatura z knihovny našeho dědy ing. Václava Macara:
Vývrat Krále smrků z r. 1970, dále zkr. informativní analýza a oddenková partie nástupce.
Odebírání kotoučového výřezu, pár statistik a Chůdový smrk.
byl v Boubínském pralese jako doma.