Pokud jste nečetli předchozí díly, naleznete je zde: první a druhý díl. Neděli začneme trochou té historie spjatou se zdejším okolím říčky Křemelné, která meandruje kousek pod obnovenou kapličkou, která jako jediná zde dnes stojí na místě, kde dříve stával kostel Nejsvětější Trojice. První zmínka o obci je už z r. 1613, kdy zde bývala svobodná královácká rychta. V r. 1929 byla v obci pošta, četnická stanice, Reifeissenka, 4 mlýny, 2 pily, 2 vodní elektrárny, výrobna kartáčů, dřevovýroba. Na konci války obec měla 1100 obyvatel. Klín do tohoto všeho tady udělala až II. světová válka a to co nastalo po ní, odsun zdejších obyvatel a r. 1957 zřízení vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, které si ze zdejších domů udělalo pro tanky cvičné cíle. Dodnes můžete na Hadím vrchu nalézt bývalou vojenskou pozorovatelnu. Kousek od kapličky se nachází ještě Kříž smíření a pomník padlým americkým vojákům 90. pěší divize. Odehrál se zde totiž jeden z posledních bojů na konci II. světové války.
Zde 4. května Hitlerjugend přepadli četu jízdního průzkumu a ukořistili Američanům dva kolové obrněnce M8 a čtyři jeepy. Brzy ráno 5. května vyrazili za hustého deště vojáci 90. pěší na průzkum směrem do vnitrozemí, zajistit hlavní přístupové cesty a prohledat tamní samoty a německé vesnice. Právě ve Zhůří, postavili mladí Němci na náves jako návnadu kořist z předchozího dne. Američtí vojáci postupující od Starého Brunstu mysleli, že jsou v poloprázdném Zhůří ověšeném bílými prapory jejich kolegové z průzkumné kavalerie a vyrazili bez obav vpřed. Překvapila je však střelba z jejich vlastních zbraní a deset Američanů tu na samém konci války padlo. Roztrpčení pěšáci, vědomi si léčky, do které padli, ani nepožádali o dělostřeleckou podporu a v krátké době zahájili protiútok. Došlo k tvrdému boji muže proti muži, bojovalo se téměř o každý dům, sedm stavení zcela vyhořelo a o střechu přišel i kostel Nejsvětější Trojice. O tomto všem vypráví i p. Kintzl v seriálu Zmizelá Šumava - Deset mrtvých Američanů a Vojákem dvou armád.
Noc byla krušná, zima jako v morně, zkrátka ten zimní spacák byl o tolik těžší, že jsme ho radši nechali doma. No ale přežili jsme a už před sedmou vyskákali ze žďáráků a začali se zahřívat balením. Rozhodujeme se, že posnídáme později a vyrážíme stoupat směrem k Hadímu vrchu 1021m n.m.. Zatímco včera nás doprovázelo slunce, dnes ráno je zataženo a mlha. Loučíme se se Zhůřím, abychom prošli přírodní rezervací Kepelské mokřady, kde zabloudíme v hustém lese s ještě metrem sněhu. Po vymotání se z lesa a snídani míjíme obec Keply a zamíříme směrem na Kochánov okolo úmrlčích prken z let 1936 a 39 na Radkovskou vyhlídku. Odtud se nám naskytl nádherný výhled do Pekelského údolí s dalším super příběhem ze seriálu Zmizelá Šumava - Messerschmitt v Pekle. Po kochačce už nám do cíle zbývalo zdolat jen Vysoký hřbet 1078m n.m. a mohli jsme se pomalu začít se Šumavou na Rovině loučit.

GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).
Kompletní fotogalerii se 240 ks fotografií můžete shlédnout na rajce.net