TUSSET
Pokud jste nečetli předchozí dva díly, klikněte zde pro první díl a zde pro díl druhý. Je pondělí ráno a opět nás čeká krásný slunečný den. Z řídítek jsem nechal doma handle-bar pack (se spacákem, karimatkou a žďárákem), který už nebudu potřebovat a je to popravdě řečeno váhově na řídítkách znát. Po Oslí cestě stoupám ze Stožce ke Schwarzenberskému kanálu, obdobně jako jsem již stoupal na Plešné jezero v tomto článku zde. Na rozcestí Hučina – potok však pokračuji podél kanálu a zanedlouho jsem u Horní portálu, Dolního portálu, a tedy na Jelení. Postupně míjím Rossenauerovu kapličku a další rozcestí, která už jsem s holkama projížděl v létě zde, kdy nám byl cílem smažák v Nové Peci. Nové to pro nás tedy bude až od úpatí Smrčiny, za rozcestím Klápa. Zde projíždím skrz bývalé zdejší obce Huťský Dvůr (Hüttenhof), Josefův Důl (Josefsthal), kde dodnes stojí krásné lípy a křížek. Na chvilku se zastavuji taktéž u kostela sv. Jana Nepomuckého v obci Zvonková (Glöckelberg), který se až po roce 1989 za pomoci německých rodáků podařilo “za pět minut dvanáct“ (na což dodnes upomínají hodiny na věži, symbolicky trvale nastavené na 11:55) obnovit. Sloužil dlouhou dobu jako vojenské skladiště. Na přelomu tisíciletí byla dokončena také rekonstrukce domu vedle kostela, kde je dnes muzeum Johannese Urzidila – básníka a spisovatele. A proč Zvonková? Verzí je hned několik, ale tato je obecně přijímána za platnou. Dle pověsti si všiml zakladatel Zvonkové kníže Jan Kristián I. z Eggenbergu, když tyto končiny navštívil při obhlídce svého panství, tvaru vrcholů okolních hor připomínajících zvony, tak proto Zvonková. Všechny tyto tři obce měly v r. 1913 dohromady 212 domů a 1610 obyvatel.
Za Zvonkovou opouštím Schwarzenberský kanál, jinak bych zanedlouho dojel na hraniční přechod Pestřice/Sonnenwald. Užívám si krásný sjezd podél potoka Pestřice a postupně míjím PP Házlův kříž, PP Pestřice, bývalou obec Pestřice, PR Kozí stráň, PR Kyselovský stráň, PR Kyselovský les, PR Rašeliniště Borková a Kyselov … opravdu nádherné to tady je. Od rozcestí Kyselov už je to k Lipnu – Rakouské zátoce po asfaltce kousek. Zastavuji a kochám se výhledem oběma směry, a tak nějak se psychicky připravuji na dnes první pořádný výšlap. Před Sovím vrchem uhýbám vpravo na červenou a šlapu, funím, myslím na úplně něco jiného, než že jedu do krpálu, no a za chvilku jsem byl nahoře :-) Vítá mě cedule Svatý Tomáš, kde minu místní kostel, abych dojel ke zřícenině Vítkův Hrádek. Je pondělí a jsem zde asi už popáté, tak ani moc nepočítám s tím, že bude otevřeno, jako při předchozích návštěvách. A ejhle, je otevřeno, a tak si nemohu nechat ujít na veřejných sítích opěvovaný zdejší výhled. Lipno zde máte jako na dlani, hřeben Smrčiny jakbysmet. Hrad Vítkův hrádek (Wittighausen), často označovaný podle vrchu též Vítkův kámen (Wittigstein) byl založen Vítkovci na počátku 14. století ve vysoké poloze 1035 m n. m. jako jeden z nejvýše položených hradů v Čechách. Po 2. světové válce sloužil jako vojenská pozorovatelna v nepřístupném pohraničním území. Dnes patří obci a stará se o ní parta nadšenců, která zde pořádá různé mejdany.
Po dvojpárku a malém pivku je čas pokračovat. Jelikož mám relativně dost času rozhoduji se jet směr Pasečná, míjím PP Multerberské rašeliniště, bývalý Fuchsův mlýn a pak to začalo podruhé. Stoupání k bývalé obci Kapličky stálo opravdu za to, a nepomohl tomu ani úplně nový asfaltový koberec. Ale každý kopec jednou končí a co si vyšlápnete, tak si i sjedete a to platilo i pro tento kopec. Hnán adrenalinem cílové rovinky, jsem profrčel okolo bývalé Hodoně, milionu místních bučících fešand, podél Menší Vltavice do cílového Vyššího Brodu. Zde nemám problém si něco koupit na cestu domů na místním vietnamském náměstí :-) K vlaku už je to jenom kousek, okolo cisterciáckého kláštera, přejede se most přes Vltavu a už stačí jen počkat na šinkanzen ČD, co Vás hodí domů. A za rok si to s menšími změnami zopákneme!
GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).
Kompletní fotogalerii se 420 ks fotografií můžete shlédnout na rajce.net
... stoupáme po Oslí cestě ke Schwarzenberskému kanálu.
... Dolní portál, Jelení, frčíme dál ...
... kostel sv. Jana Nepomuckého a muzeum Johannese Urzidila.
... dnes jako i tenkrát patří bučícím fešandám.
... pohled směrem k Rakousku.
... dnes patří obci a stará se o ní parta nadšenců.
... Lipno a Smrčina jako na dlani.
... r. 1991 byla zahájena renovace tehdy téměř rozpadlého kostela hrozícího zřícením.
... někde po sjezdu z bývalé obce Kapličky.
... a zdejší cisterciácký klášter.
... je to za námi, tak kam vyrazíme příště?
