www.tusset.cz
TUSSET

Každé počasí je hezké, jenom každé jinak.

Více než 1.000 autorských fotografií z milované Šumavy! - Klikni zde, a prohlédni si je všechny!

V uvozovkách jarní výšlap na Třístoličník

Aneb nahoře je ještě spousta sněhu

V uvozovkách jarní výšlap na Třístoličník

Ze Stožce se po povážím jednu zastávku vlakem na konečnou do Nového Údolí. Vystupuji sám a v podstatě to takto vydrží až na samotný vrchol. Společnost, na rozdíl od letního výšlapu, o kterém si můžete přečíst zde, mi bude dělat jen sníh, studený vítr a občas mezi mraky vykukující slunce. Po 3,5km se poprvé zastavuji u Rosenauerova památníku, za nímž se nachází bývalá Rosenauerova nádrž na plavení dřeva, kterou v roce 1962 zdevastovali odstřelením hráze. Vodní rezervoár, který mohl zadržet až 17 000 m3 vody a dodávat tak vodu po dobu 8 hodin, pro plavení dřeva v Schwarzenberském plavebním kanále. Schwarzenberský plavební kanál byl vybudován v letech 1789-1823 právě podle návrhu Josefa Rosenauera, tehdejšího plavebního ředitele a knížecího schwarzenberského inženýra. Kanál spojil povodí Vltavy s povodím Dunaje a umožnil dopravit dřevo z lesů z české strany Šumavy do řeky Grosse Mühl a odtud po Dunaji až do Vídně. Pomocí systému podpůrných kanálů a nádrží se mohlo rozhodnout, zda se dřevo pošle do Dunaje pro vídeňský trh nebo do Vltavy pro pražský trh. Velká města monarchie tehdy trpěla nedostatkem stavebního a palivového dřeva. Po pár fotografií a oddychu pokračuji v cestě ještě zhruba kilometr, dokud nepřijdu na palouk s dřevěnou boudou, u které je studánka. Zde červená turistická značka uhýbá vpravo a po pár metrech začne prudce stoupat a kopírovat hranici. Sněhu začíná přibývat, sněžnice si pro jistotu nesu na zádech, ale nebořím se, jelikož se shora je ledová krusta. Nějaký nadšenec dle stop zhruba týdena starých, tuto trasu stoupal ve skialpech a vysloužil si tak můj neskonalý obdiv. Od prvního hraničního kamene mi to trvalo 40 minut, než jsem si ve zdejší horské chatě Berggasthof Dreisessel objednal gulaschsuppe a jedno orošené. Původní horská bouda tu stála již od roku 1888. Z německé strany vede k chatě silnice. Naproti německé chatě stával domek, kterým procházela státní hranice. Hraniční bouda tady stála od roku 1907 a v období prvorepublikové turistiky sloužila jako turistická útulna. Ještě v 90. letech zde měli Němci prodejnu suvenýrů. Hraniční bouda v roce 2016 vyhořela. Odskakuji si ještě na vedlejší Hochstein (1 333 m n.m.), ale schody na vyhlídkovou skálu s křížem jsou jeden led. Po pár fotografiích protějšího hřebene s Trojmeznou a Plechým nastal čas k návratu. Volím stejnou trasu, kdy si všímám, že už dnes nejsem jediný, kdo šel tudy nahoru, ale také i celou cestu dolů nikoho nepotkávám. Tempo volím, tak abych stihl opět vlak z Nového Údolí do Stožce.


Přidat komentář:

Nové Údolí

Nové Údolí

Zde to vše začíná a končí.


Stodola ...

Stodola ...

... která patřila k myslivně, ze které zůstaly jen rozvaliny.


Cestou ...

Cestou ...

... k Rosenauerově památníku.


Hraniční kámen 13/2 ...

Hraniční kámen 13/2 ...

... odtud ten pravý výstup začíná.


Výhled vpravo ...

Výhled vpravo ...

... na Hochstein.


Výhled vlevo ...

Výhled vlevo ...

... na Trojmeznou a Plechý.


Nahoře ...

Nahoře ...

... za 2 hodinky a jde se na vrcholové pivo.


Třístoličník

Třístoličník

... vyhlídka a horská chata.


Výhled do Německa

Výhled do Německa

... a pošmouřnou oblohu.


Sestup ...

Sestup ...

... zpět to jde o něco lehčeji.


Sněžnice ...

Sněžnice ...

... nebyly potřeba, ale húlky se při sestupu hodily.


Rosenauerův památník ...

Rosenauerův památník ...

... a o kousek dál i bývalá nádrž.

    Mohlo by se Vám dál líbit:
V hlavní roli Velký Falkenstein – díl druhý
V hlavní roli Velký Falkenstein – díl druhý, aneb přes pár schachten na Plesnou a Debrník
Léto s párou na Šumavě
Léto s párou na Šumavě, aneb objevujeme kouzlo dávno zapomenutých časů na českých železnicích
Pohádka o Apartmánu ve Stožci na Šumavě
Pohádka o Apartmánu ve Stožci na Šumavě, aneb ten poslední bereme!
Výstup na Velký Roklan, Roklanská kaplička a jezero
Výstup na Velký Roklan, Roklanská kaplička a jezero, aneb na nejtajemnějí horu Šumavy