www.tusset.cz
TUSSET

Šumava je krásná za každého počasí

Podzimní expedice 2017 – den druhý

Aneb od nádrže Reschbachklause přes Luzný k Roklanskému jezeru

Podzimní expedice 2017 – den druhý

Pokud jste nečetli předchozí den první, určitě tím začněte! V noci nás vzbudilo auto, ze kterého vyskákalo pár týpků, kteří se zhruba po čtvrt hodině vrátili k autu a po drbu odjeli a tak hned po ránu u rooibos čaje z ešusu probíráme, co tu mohli dělat. Shodli jsme se na SMS s fotkou, kterou obdrželi z nějaké poblíž umístěné fotopasti, protože před týdnem nějaký aktivista úmyslně otevřel branku vlkům z výběhu v bavorském Ludwigsthalu, odkud jich hned šest stačilo utéct a tak vyrazili. Naštěstí jsme žádnou střelbu nezaslechli a mohli jsme v klidu pokračovat ve spaní. Nejhorší po ránu je to šťouchání spacáku do báglu a vlést do studených bot. Obojí překonáno a mohlo se vyrazit. Jdeme podél hranic k Swarzbachhause, kde na nás vykoukne mezi mraky konečně sluníčko. Chvilku posedíme a příště zde určitě bude lepší spaní než u nádrže, zde by totiž nestrašily myšky šmátralky. Před námi je výstup, během něhož mineme odbočku a tak kopec Steinfleckberg celý obcházíme. Ale nelitujeme, nejprve se nám otevře pohled na Boubín s Bobíkem a o kousek dál ze Steinfleckberghütte nádherný výhled na protější Luzný. Jen co jsme si nahřáli hrby, byl čas jít dál, jelikož chceme dnes dojít až k Roklanskému jezeru a to je ještě pěkný kus cesty. Za chvilku, kousek pod vrcholem Velké Mokrůvky už kopírujeme hranici a cobydup jsme u historického hraničního kamene, odkud je to na vrchol přes kamenné moře už jen pár výškových metrů. Jsou zde doslova davy lidí a mezi nimi dvě dcérenky, které se rozhodly jít okruh dle našeho článku. Pokecáme u jednoho vrcholového a rychle mizíme po zdejších vyhlášených schodech do nebe a až za Glasarche se opět vše vrací do klidu a pohody. Od rozcestí Teufelsloch se jde pohodově po vrstevnici až na rozcestí pod Schulzhütte – Felsenkanzel, kde na nás čekalo opět pár výškových metrů. Odtud už to bylo jen kousek k dnešnímu cíli Schulzhütte – Rachelsee. Opět se odehrál klasický rituál, vaření, rozestlání a jen co jsme ulehli, se ozvala myš hostitelka a hned vedle mé hlavy. Nahmatám čelovku a co myslíte? Byla tam :-) Chvilku ztuhlá, buď jsem jí oslnil nebo takového fešáka ještě neviděla, ale jen co se probrala, šup a byla pod listím. Bylo jasné, kdo je tady doma a kdo si bude hrát a s kým. A tak nebylo co řešit, ven ze spacáků a bágly musí na trám pod stříšku. Pár metrů od přístřešku odhazujeme krajíc chleba a po chvilce, co se opět pokoušíme usnout, mi prosviští okolo hlavy směrem ven z přístřešku a snad už tedy bude klid. Usínáme a spíme až do rána, kdy nás vítají první paprsky slunce padající na svah nad jezerem … vše o posledním, třetím dni expedice najdete v dalším článku. Mrkněte na pár vybraných fotografií z prvního dne pod článkem, všech 344 fotografií naleznete na rajce.net.


Přidat komentář:

   Mohlo by se Vám dál líbit:

Zimní návštěva Tier-freigelände
Zimní návštěva Tier-freigelände, aneb méďové a co jejich zimní spánek?
Soutězka Saußbachklam
Soutězka Saußbachklam, aneb podél břehu zurčícího potoka
Ze Stožce na Knížecí Pláně na kole
Ze Stožce na Knížecí Pláně na kole, aneb před bouřkou, za bouřkou jedeme dál
Šumavský „bikepacking“ – den první
Šumavský „bikepacking“ – den první, aneb na kole ze Železné Rudy do Vyššího Brodu za tři dny