www.tusset.cz
TUSSET

Šumava je krásná za každého počasí

Poledník

Aneb za bráchou Slunečníka, Měsíčníka a Větrníka...

Poledník
Původně jsem chtěl holky vytáhnout na Boubín, ale díky jejich okamžité reakci „né, tati, né, tam jsme byli loni a ještě si to pamatujeme, dřevěná rozhledna, okolo jezírka“ padlo rozhodnutí popojet o kousek dál a zdolat Polední horu s rozhlednou Poledník, kde ještě nebyly. A i já si našel důvod k další návštěvě. Na Poledníku jsem byl několikrát, v zimě na běžkách, vyjel ho na kole, vyšel pěšky i jsem tady přespával, ale ještě nikdy jsem nebyl nahoře na rozhledně, jelikož vždy když jsem tam byl, bylo zavřeno.
Parkujeme v Prášilech před chatou KČT a ještě než se dáme po červené směrem k Prášilskému jezeru jdeme omrknout výběh s bizony. Hlavy měli zabořený v krmelci v podstatě jako vždy. Cestou k nim a od nich procházíte botanickou zahrádkou, tak se můžete pokochat i zdejší květenou. Přecházíme hlavní silnici a začínáme mírně stoupat v podstatě až k jezeru. Prášilské jezero je ledovcového původu, je 30m hluboké a leží na severním úpatí Polední hory v nadmořské výšce 1079m n.m. Kousek pod ním se nachází tzv. Stará jímka - bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera. Po oddychu scházíme na rozcestí Liščí díry a opět začínáme stoupat po stejnojmenně označené cestě. Nad Poledníkem je úplně černo, ale neprší a tak fotografuji o106, dle krajských papalášů zdejší měsíční krajinu. V tomto se přikláním na stranu NP, jelikož mohu dle vlastních fotek porovnávat a určitě to zde nevypadá jako před léty, kdy zdejší les smetl orkán Kyrill a o dva roky později dílo zkázy dokončil kůrovec. Mezi mrtvými stromy dnes roste spousty mladých stromků, dle studie skoro 4tis. stromků na jednom hektaru. V blízkém okolí rozhledny není I. zóna a tak můžete sejít ze značené cesty a jít se osobně o tomto přesvědčit. Příroda si umí sama pomoci.
Po příchodu na Poledník 1315m n.m. si dáváme s vrcholovým pivkem česnečku a klobásy. Poté došlo na návštěvu původem radarová stanice, chránící nás ještě nedávno proti imperialismu, dnes architektonicky zajímavé rozhledny. Ta má 227 schodů a k nadmořské výšce si připočtěte 37 metrů. Schodištěm Vás doprovází zdejší zvířena a ve vyšších patrech expozice. Z horního otevřeného ochozu se Vám naskytne kruhový výhled na šumavské velikány v čele s Velkým Javorem (1456m n. m. ), Malým a Velkým Roklanem (1453 a 1399m n. m.), špičatým vrcholem Luzného (1373m n.m.) nebo Boubínem (1362m n. m.). Často bývají vidět i 180km vzdálené Alpy, ale taky jsem tady byl a neviděl jsem na dlaň vlastní natažené ruky :-).
Jo a málem jsem zapomněl. Holky se při výšlapu ptaly proč se Poledník vlastně jmenuje Poledník s tím, že si vzpomněly na pohádku Princ a večernice, kde figurovali Slunečník, Měsíčník a Větrník, ale i já v té chvíli odpověď nevěděl. Takže strýček google našel tuto odpověď: Poledník pojmenovali dřevorubci, kteří tvrdili, že jakmile slunce olízne vrchol, je poledne a tedy čas oběda.

GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).


Přidat komentář:


    Mohlo by se Vám dál líbit:
Z Třístoličníku přes tři kamenná moře na Trojmeznou a zpět
Z Třístoličníku přes tři kamenná moře na Trojmeznou a zpět, aneb skáčeme přes kaluže a kameny
Šumavský Cape Epic – den třetí
Šumavský Cape Epic – den třetí, aneb dnes přes tři vrcholové prémie
Stožecká křížová cesta
Stožecká křížová cesta, aneb obec slaví 250 let od založení
Autobusem na Třístoličník
Autobusem na Třístoličník, aneb půjdeme jen dolů německou stranou