Původně jsem chtěl holky vytáhnout na Boubín, ale díky jejich okamžité reakci „né, tati, né, tam jsme byli loni a ještě si to pamatujeme, dřevěná rozhledna, okolo jezírka“ padlo rozhodnutí popojet o kousek dál a zdolat Polední horu s rozhlednou Poledník, kde ještě nebyly. A i já si našel důvod k další návštěvě. Na Poledníku jsem byl několikrát, v zimě na běžkách, vyjel ho na kole, vyšel pěšky i jsem tady přespával, ale ještě nikdy jsem nebyl nahoře na rozhledně, jelikož vždy když jsem tam byl, bylo zavřeno.
Parkujeme v Prášilech před chatou KČT a ještě než se dáme po červené směrem k Prášilskému jezeru jdeme omrknout výběh s bizony. Hlavy měli zabořený v krmelci v podstatě jako vždy. Cestou k nim a od nich procházíte botanickou zahrádkou, tak se můžete pokochat i zdejší květenou. Přecházíme hlavní silnici a začínáme mírně stoupat v podstatě až k jezeru. Prášilské jezero je ledovcového původu, je 30m hluboké a leží na severním úpatí Polední hory v nadmořské výšce 1079m n.m. Kousek pod ním se nachází tzv. Stará jímka - bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera. Po oddychu scházíme na rozcestí Liščí díry a opět začínáme stoupat po stejnojmenně označené cestě. Nad Poledníkem je úplně černo, ale neprší a tak fotografuji o106, dle krajských papalášů zdejší měsíční krajinu. V tomto se přikláním na stranu NP, jelikož mohu dle vlastních fotek porovnávat a určitě to zde nevypadá jako před léty, kdy zdejší les smetl orkán Kyrill a o dva roky později dílo zkázy dokončil kůrovec. Mezi mrtvými stromy dnes roste spousty mladých stromků, dle studie skoro 4tis. stromků na jednom hektaru. V blízkém okolí rozhledny není I. zóna a tak můžete sejít ze značené cesty a jít se osobně o tomto přesvědčit. Příroda si umí sama pomoci.
Po příchodu na Poledník 1315m n.m. si dáváme s vrcholovým pivkem česnečku a klobásy. Poté došlo na návštěvu původem radarová stanice, chránící nás ještě nedávno proti imperialismu, dnes architektonicky zajímavé rozhledny. Ta má 227 schodů a k nadmořské výšce si připočtěte 37 metrů. Schodištěm Vás doprovází zdejší zvířena a ve vyšších patrech expozice. Z horního otevřeného ochozu se Vám naskytne kruhový výhled na šumavské velikány v čele s Velkým Javorem (1456m n. m. ), Malým a Velkým Roklanem (1453 a 1399m n. m.), špičatým vrcholem Luzného (1373m n.m.) nebo Boubínem (1362m n. m.). Často bývají vidět i 180km vzdálené Alpy, ale taky jsem tady byl a neviděl jsem na dlaň vlastní natažené ruky :-).
Jo a málem jsem zapomněl. Holky se při výšlapu ptaly proč se Poledník vlastně jmenuje Poledník s tím, že si vzpomněly na pohádku Princ a večernice, kde figurovali Slunečník, Měsíčník a Větrník, ale i já v té chvíli odpověď nevěděl. Takže strýček google našel tuto odpověď: Poledník pojmenovali dřevorubci, kteří tvrdili, že jakmile slunce olízne vrchol, je poledne a tedy čas oběda.

GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).