Ze Stožce přejedeme do Finsterau (zhruba půlhodinka přes Strážný a Mauth), kde zdarma parkujeme u zdejšího kempu. Bereme batoh se vším potřebným a vyrážíme vstříc nádherným osmnácti kilometrům Šumavskou džunglí. Cestou už nacházíme zralé borůvky a i dva obří modráky na břehu plavebního kanálu podél něhož chvilku jdeme, a který ústí do Teufelsklause. Od Teufelsklause kousek scházíme z kopce k turistickému hraničnímu přechodu Čertova voda, odkud prudčeji stoupáme k bývalé části obce Bučina, Chaloupkám. Od Chaloupek mírným stoupáním po červené je to už jen 1,5km na Bučinu (německy Buchwald), bývalé nejvýše položené vesnici u nás - 1162m n.m., kde stálo v r.1860 30 domů s 446 obyvateli. Před válkou zde žilo 320 obyvatel z toho 29 Čechů, po válce byli vysídleni a r.1956 byla obec zničena. Dnes zde naleznete pouze pár křížků, kamenné snosy, znovu obnovenou kapli sv. Michla a rekonstruovaný hotel Pešlova chata, který nám posloužil k občerstvení a odpočinku před zdoláním kopce Stráž, který musíme pokořit před návštěvou Pramene Vltavy. Už cestou potkáváme skupinky cyklistů nejprve frčících z kopce a po překlopení kopce funících a vedoucích kolo vedle sebe, u Pramene jsou jich hordy a tak si návštěvu ani moc neužíváme a rychle mizíme. Kousek se musíme vrátit a odbočit na rozcestí Na Strážní cestě směr hraniční přechod Sedmiskalí, po modré turistické značce. Po půlhodince už jsme u Reschbachklause - vodní splavovací nádrže a také historické technické památky, pomocí níž se dříve dostávalo zdejší dřevo až k 60km vzdálenému Pasovu. Cestou k autu vás bude doprovázet zvuk vody valící se z této nádrže do údolí, můžete jako my vidět bobří hráz, posbírat pár borůvek do pusy a pomalu se opět připravovat na návrat do civilizace. Ale že to opět stálo za to?