TUSSET
Máme tu čas, kdy to zima ještě nevzdává, a to znamená pro nás jedno jediné. Víkend bude jen náš! Už týden před odjezdem vytahujeme bágly, žďáráky, spacáky a ladíme obsah plynu ve vařičích, aby doma jasně věděli, co nastane. To jestli je to super i pro ty co zůstávají, nebudeme radši rozebírat. Dobrodrůžo začíná na nádraží, kde ze třech dopravců v hale musíme vybrat toho správného. A moc nám nepřidalo ani Ondrášovo představení novinky - pásu na náboje, tedy plechovky piva připevnitelného na batoh. V klidu si dovolí nám tento zlepšovák představit až ve vlaku! No nic, otvíráme první náboje na uklidněnou a vyrážíme vstříc kopcům. Předpověď na víkend máme úžasnou. Bude vytrvale sněžit po celou dobu, a to začíná platit v podstatě od okamžiku, kdy ve Chrobolech vystoupíme. Zamáváme naposledy teploučku, čeká nás 48 hodin v mínusových teplotách, no neberte to. Nastupujeme na modrou turistickou značku a začínáme stoupat na Rohanovský vrch (s 1010 m n.m. je to 5. nejvyšší hora šumavského podhůří). Samozřejmě kecáme a modrou ztratíme, a tak hned dochází na Drusoňovo způsob výstupu na vrchol. Bereme kopec útokem přímo na vrchol, cestou necestou, přes ostružiní, kleč a hustý mladý les. Má štěstí, že to netrvalo moc dlouho, jinak by nepřežil hned prvovýstup. Na vrcholu je pár skalních útvarů a u toho největšího i ohniště, ale jelikož na zemi je sníh a vytrvale chumelí dáváme za vděk 2,5 km vzdálenému dřevěnému altánu. Nádhera, vaříme, kecáme a před půlnocí zalézáme do žďáráků. Mimochodem, já poladil množství plynu tak dokonale, že jsem uvařil tento večer naposledy.
Noc jsme dali s přehledem, balení se zmrzlými prsty také a tak po teplém čaji vyrážíme. Na vrchol Libína 1093 m n.m. je to už kousek. Kamenná rozhledna z roku 1883 je odemčená, hravě zdoláváme 138 schodů, ale výhledy z výšky 27 metrů žádné. Mraky, mlha, ledový vichr, všude kam se podíváš. V tomto počasí nějaké to postávání nehrozí, před námi je sešup na Libínské sedlo. Zde u malebného kostela sv. Anny ze 16. století přecházíme hlavní a dále pokračujeme po modré podél Farského potoka na Albrechtovice (něm. Albrechtschlag) a dál ke Křišťanovickému rybníku. Zde na terase stánku s občerstvením si vaříme oběd. Čínská či polévka z pytlíku zahřeje, obložený rohlík z domova zasytí, trocha čokolády dodá cukry a štamprle rumu povzbudí morálku. Pokračujeme v hustém sněžení ke zřícenině gotického hradu Hus z poloviny 14. století. Sloužil k obraně okolních vsí, fungoval však pouze jedno století. Poté byl dobyt, zapálen a pobořen. Dnes zde najdete zachovalé zbytky zdí do výšky několika metrů, příčný příkop a trhlinu vedoucí do sklepů. Přecházíme lávku pro pěší přes Blanici, kde to má neskutečnou „zimní“ atmosféru. Podél zamčených důlních štol (co jsem zjistil na netu, tak na zlato a stříbro) přicházíme do zaniklé obce Cudrovice (něm. Zuderschlag). V podstatě jen německé obyvatelstvo bylo odsunuto, a všech 26 domů zbořeno, včetně kostela a hřbitova. Dnes na hřbitově uvidíte pár poblíž nalezených náhrobků, na místě kostela dřevěný kříž, dvě výklenkové kapličky a pár křížků podél cest. Konec první části, pokračovat můžete zde.
GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor “uložit jako” a přetáhnout na web mapy.cz).
Kompletní fotogalerii se 220 ks fotografií + 6 videi můžete shlédnout na rajce.net
Sbohem teplo a vítej zimo...
...čeká na nás krásný víkend!
...a začíná sněžit a nepřestane až do cíle.
...na jehož vrcholu je pár skalních útvarů.
...altán kousek pod Libínem.
...noční pohlazení a ranní pohled ze žďáráku.
...s odemčenou rozhlednou z r. 1883.
...v obci Libínské sedlo.
...jsme překvapili pár pasoucích se srnek.
...u Křišťanovického rybníka, momentálně vypuštěného.
...pohled na Blanici a pár zbytků zdí.
...hřbitov, kříž v místě, kde stával kostel a křížek s modříny.
