TUSSET
I dnešek bude stát za to, cílová stanice Poledník 1315 m n.m. a pokud jste nečetli den první, klikněte zde. Z Můstku jsme měli dle původního plánu sjet někam k Nýrské přehradě a přejet protější hřeben po červené. Ale jelikož včerejšek byl hodně náročný, a ten dnešní měl být ještě náročnější, rozhodli jsme se ubrat z výškových metrů a trasu změnili. Pokračujeme po tomto hřebeni směrem na Pancíř. Nejprve sjíždíme a neúspěšně se snažíme u pramene Úhlavy doplnit vodu, abychom od rozcestí začali hezky pod sjezdovkou opět nabírat výšku. Na Pancíři 1214 m n.m. se vyfotíme u profláknutých otevřených dveří instagramového účtu @welovesumava a namíříme si to na Kepelské Zhůří. Zde už jsme byli při naší expedici na jaře 2019, tenkrát jsme zde přes noc klepali kosu, o tom více v článku Jarní expedice 2019 – díl třetí a poslední. Až zde se nám podařilo doplnit vodu ve studánce u památníku. Chvilku zde pobudeme, dříve zde bývala vesnice s více jak tisícovkou obyvatel, dnes tu stojí jen kaplička, památník amerických vojáků, kteří zde 5.5.1945 padli a kříž smíření, který se skládá z kamenných bloků. Každý z nich je věnován např. na paměť nevinných obětí vyhnaných ze svých domovů, na paměť těch co zemřeli mimo svou vlast, na paměť zničených obcí atd. Je čas pokračovat. Opět sjedeme ke Křemelné a namíříme si to k Hůrce. Ještě cestou, těsně pře bývalou zhůřskou brusírnou přejíždíme Slatinný potok, ve kterém se vykoupeme. Tyto dny i zde na Šumavě panuje pekelné horko, tak toto osvěžení přišlo vhod. Na oběd a pivko se zastavujeme v penzionu Pod Hůreckým vrchem. Posilnění kulajdou vyjíždíme ke hřbitovní kapli v bývalé Hůrce. I zde jsme už byli snad stokrát, ale poprvé se nám naskytla možnost, nejspíše díky probíhající sezóně, nahlédnout do krypty. V kryptě bylo pohřbeno 26 členů sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. K nim patřil i otec Karla Klostermanna. Dřevěné rakve měly horní část prosklenou, aby bylo vidět na mumie těl, které byly často ozdobeny i velmi vzácnými šperky. Kaple ve zdevastovaném stavu přečkala i zničení obce, neboť vojsku se hodila jako pozorovatelna. Všech 23 mumifikovaných těl bylo v roce 1952 přibito na prkna a rozstříleno pohraničníky. Údajně došlo i na tanec s mrtvými, neověřené zprávy hovoří o neznámé kožní nemoci a úmrtí jednoho z pohraničníků. Dnes je krypta prázdná a když je zde otevřeno, je možné po příkrých točitých schodech do ní nakouknout. Další zastávkou s plno turisty je jezero Laka, zde se moc nezdržujeme a po zdolání Zlatého kopečku 1226 m n.m. a průjezdu Horních a Dolních Ždánidel zakotvíme v Prášilech v hostinci u Michala. A máme tady finále. Výjezd na Poledník, tedy posledních dnešních 8 km si užíváme, od poloviny každý svým vlastním tempem, abychom jsme si pak společně s jasně pomalejším Drusoněm otevřeli vrcholové plechovky. Pro tentokrát v mracích schovaném západu slunce uleháme, abychom byli probuzeni dvěma postpubertálními páry, kterým hra alá Partička tvorba vět a příběhu „Farmář a jeho zvířátka“ po jednotlivých slovech vydržela do časného rána. A my jim to ranním vstáváním oplatili tak, že jsme byli jako pěny ;-)
A pokud jste už nyní celý nedočkaví, jak jsme dojeli do cíle, třetí a poslední díl si přečtěte zde.
GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor “uložit jako” a přetáhnout na web mapy.cz).
Kompletní fotogalerii se 286 ks fotografií můžete shlédnout na rajce.net
...srpnové svítání na Můstku 1235 m n.m.
...instagramového účtu @welovesumava na Pancíři 1214 m n.m.
...netradičně z druhé strany.
...na Kepelské Zhůří, kteří zde 5.5.1945 padli.
...z louky poblíž Kepalského Zhůří.
...nám poskytl příjemné ochlazení v parném letním dni.
...směrem k Hůrce.
...nyní v sezóně v obležení turistů.
... v bývalých Horních a Dolních Ždánidlech.
...bylo to náročné, ale krásné.
...posilnění vrcholovým a následuje odpočinek.
... schovaný v mracích.
