www.tusset.cz
TUSSET

Šumava je krásná za každého počasí

V uvozovkách jarní výšlap na Třístoličník

Aneb nahoře je ještě spousta sněhu

V uvozovkách jarní výšlap na Třístoličník

Ze Stožce se po povážím jednu zastávku vlakem na konečnou do Nového Údolí. Vystupuji sám a v podstatě to takto vydrží až na samotný vrchol. Společnost, na rozdíl od letního výšlapu, o kterém si můžete přečíst zde, mi bude dělat jen sníh, studený vítr a občas mezi mraky vykukující slunce. Po 3,5km se poprvé zastavuji u Rosenauerova památníku, za nímž se nachází bývalá Rosenauerova nádrž na plavení dřeva, kterou v roce 1962 zdevastovali odstřelením hráze. Vodní rezervoár, který mohl zadržet až 17 000 m3 vody a dodávat tak vodu po dobu 8 hodin, pro plavení dřeva v Schwarzenberském plavebním kanále. Schwarzenberský plavební kanál byl vybudován v letech 1789-1823 právě podle návrhu Josefa Rosenauera, tehdejšího plavebního ředitele a knížecího schwarzenberského inženýra. Kanál spojil povodí Vltavy s povodím Dunaje a umožnil dopravit dřevo z lesů z české strany Šumavy do řeky Grosse Mühl a odtud po Dunaji až do Vídně. Pomocí systému podpůrných kanálů a nádrží se mohlo rozhodnout, zda se dřevo pošle do Dunaje pro vídeňský trh nebo do Vltavy pro pražský trh. Velká města monarchie tehdy trpěla nedostatkem stavebního a palivového dřeva. Po pár fotografií a oddychu pokračuji v cestě ještě zhruba kilometr, dokud nepřijdu na palouk s dřevěnou boudou, u které je studánka. Zde červená turistická značka uhýbá vpravo a po pár metrech začne prudce stoupat a kopírovat hranici. Sněhu začíná přibývat, sněžnice si pro jistotu nesu na zádech, ale nebořím se, jelikož se shora je ledová krusta. Nějaký nadšenec dle stop zhruba týdena starých, tuto trasu stoupal ve skialpech a vysloužil si tak můj neskonalý obdiv. Od prvního hraničního kamene mi to trvalo 40 minut, než jsem si ve zdejší horské chatě Berggasthof Dreisessel objednal gulaschsuppe a jedno orošené. Původní horská bouda tu stála již od roku 1888. Z německé strany vede k chatě silnice. Naproti německé chatě stával domek, kterým procházela státní hranice. Hraniční bouda tady stála od roku 1907 a v období prvorepublikové turistiky sloužila jako turistická útulna. Ještě v 90. letech zde měli Němci prodejnu suvenýrů. Hraniční bouda v roce 2016 vyhořela. Odskakuji si ještě na vedlejší Hochstein (1 333 m n.m.), ale schody na vyhlídkovou skálu s křížem jsou jeden led. Po pár fotografiích protějšího hřebene s Trojmeznou a Plechým nastal čas k návratu. Volím stejnou trasu, kdy si všímám, že už dnes nejsem jediný, kdo šel tudy nahoru, ale také i celou cestu dolů nikoho nepotkávám. Tempo volím, tak abych stihl opět vlak z Nového Údolí do Stožce.


Přidat komentář:

   Mohlo by se Vám dál líbit:

Z Třístoličníku na Plechý v zimě
Z Třístoličníku na Plechý v zimě, aneb šlo to i bez sněžnic
Šumavský „bikepacking“ – den druhý
Šumavský „bikepacking“ – den druhý, aneb na kole ze Železné Rudy do Vyššího Brodu za tři dny
Šumavský „bikepacking“ – den první
Šumavský „bikepacking“ – den první, aneb na kole ze Železné Rudy do Vyššího Brodu za tři dny
V hlavní roli Velký Falkenstein – díl druhý
V hlavní roli Velký Falkenstein – díl druhý, aneb přes pár schachten na Plesnou a Debrník