Máme tady listopad, měsíc kdy na Šumavě nepotkáte nikoho. Mnohé hotely, penziony a restaurace jsou zavřené, jejich majitelé relaxují někde v exotických krajích nebo se připravují na zimní sezónu. Co tady taky jiného dělat než být někde úplně jinde nebo zůstat doma za kamny, když venku je opravdu nevlídné počasí. V jeden takový typický podzimní den se seberu a vyrazím si za v poslední možný letošní den k Modrému sloupu. Pršet a foukat nemá, teplota kousek nad nulou a nahoře to má být už pocukrované. Popojíždím přes Strážný na parkoviště Waldhäuser – Ausblick, odkud se vydávám z kopce po žluté směr Martisklause, malé nádrži, která byla ostatně jako všechny zdejší nádrže postavena s cílem splavňovaní dřeva. Od nádrže začínáme strmě stoupat po černé k Teufelsloch – Ďáblově díře. Což je velké balvanové pole s podzemním potokem Hochauseige, který se o něco níže vlévá právě do zmiňované Martisklause. Pokračujeme ve funění až k povalovému chodníku s vyhlídkou. Z vyhlídky už se dnes moc nerozhlédnete, jak naznačuje informační tabulka, stromy v okolí rostou a rostou a dnes už přes ně nikam nedohlédnete. Povalový chodník vedoucí přes mokřad končí na rozcestí, na kterém si nelze nevšimnout Glasarche - Skleněné archy o které už jsem se dříve rozepsal třeba zde. Pokračujeme cestou Böhmweg směrem k hranici, která nás zhruba po kilometru dovede na rozcestí U Modrému sloupu (1200m n.m.). Proč modrého se možná ptáte, stejně tak jako já. Tak je to proto, že zde stával od r. 1806 sloup v tradiční bavorské bílomodré barvě, díky novému vymezení hranice s námi při vzniku Bavorského království. Dnes zde stojí jen křížek s červeně natřeným a pěkně oprýskaným betonovým podstavcem a pár hraničních ukazatelů. Z naší strany se sem (ne)dostanete, vedla sem jednu chvíli žlutá turistická značka přes úpatí Špičníku (1351m n.m.), ale ta byla zrušena. Navíc z Modravy je to dost daleko a v 15cm sněhu by to bylo dost náročné.
Podél hraničních kamenů dojdete pod kopec Luzný (1373m n.m.) s tím, že se nezapomínejte občas otočit či kouknout bokem…vzadu vykukuje Velký Roklan (1453m n.m.), Poledník (1315m n.m.) a také hájenka na Březníku. U historických hraničních kamenů vyběhněte na vrchol Luzného, který pokaždé nabízí jiný, ale vždy pohádkový výhled. Chata Lusenschutzhaus kousek pod vrcholem je zavřená, otevírají zde až po svátcích, letos to bude 26.12.2019 s tím, že se na nás těší, jak mají napsáno na tabuli. Otevírám termosku, rozbaluji Milu a chvilku v tom klidu posedím. Pak už jen v podstatě z kopce kopíruji oranžové značky s rysem. Skoro dole se mi nechtělo jít 2km po asfaltu pokrytém sněhovou břečkou a beru to přes kopec Waldhäuserriegel (1151 m). Na tento kopec, stejně jako k Modrému sloupu a dále podél hranice pod Luzný se může vkročit jen v termínu 15.7.-15.11. Děkujeme za respektování zákazu.

GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).