www.tusset.cz
TUSSET

Šumava je krásná za každého počasí

Jarní trojboj přes Libín, Bobík a Boubín - první část

Aneb rozlučka se zimou jak se patří

Jarní trojboj přes Libín, Bobík a Boubín - první část

Máme tu čas, kdy to zima ještě nevzdává, a to znamená pro nás jedno jediné. Víkend bude jen náš! Už týden před odjezdem vytahujeme bágly, žďáráky, spacáky a ladíme obsah plynu ve vařičích, aby doma jasně věděli, co nastane. To jestli je to super i pro ty co zůstávají, nebudeme radši rozebírat. Dobrodrůžo začíná na nádraží, kde ze třech dopravců v hale musíme vybrat toho správného. A moc nám nepřidalo ani Ondrášovo představení novinky - pásu na náboje, tedy plechovky piva připevnitelného na batoh. V klidu si dovolí nám tento zlepšovák představit až ve vlaku! No nic, otvíráme první náboje na uklidněnou a vyrážíme vstříc kopcům. Předpověď na víkend máme úžasnou. Bude vytrvale sněžit po celou dobu, a to začíná platit v podstatě od okamžiku, kdy ve Chrobolech vystoupíme. Zamáváme naposledy teploučku, čeká nás 48 hodin v mínusových teplotách, no neberte to. Nastupujeme na modrou turistickou značku a začínáme stoupat na Rohanovský vrch (s 1010 m n.m. je to 5. nejvyšší hora šumavského podhůří). Samozřejmě kecáme a modrou ztratíme, a tak hned dochází na Drusoňovo způsob výstupu na vrchol. Bereme kopec útokem přímo na vrchol, cestou necestou, přes ostružiní, kleč a hustý mladý les. Má štěstí, že to netrvalo moc dlouho, jinak by nepřežil hned prvovýstup. Na vrcholu je pár skalních útvarů a u toho největšího i ohniště, ale jelikož na zemi je sníh a vytrvale chumelí dáváme za vděk 2,5 km vzdálenému dřevěnému altánu. Nádhera, vaříme, kecáme a před půlnocí zalézáme do žďáráků. Mimochodem, já poladil množství plynu tak dokonale, že jsem uvařil tento večer naposledy.

Noc jsme dali s přehledem, balení se zmrzlými prsty také a tak po teplém čaji vyrážíme. Na vrchol Libína 1093 m n.m. je to už kousek. Kamenná rozhledna z roku 1883 je odemčená, hravě zdoláváme 138 schodů, ale výhledy z výšky 27 metrů žádné. Mraky, mlha, ledový vichr, všude kam se podíváš. V tomto počasí nějaké to postávání nehrozí, před námi je sešup na Libínské sedlo. Zde u malebného kostela sv. Anny ze 16. století přecházíme hlavní a dále pokračujeme po modré podél Farského potoka na Albrechtovice (něm. Albrechtschlag) a dál ke Křišťanovickému rybníku. Zde na terase stánku s občerstvením si vaříme oběd. Čínská či polévka z pytlíku zahřeje, obložený rohlík z domova zasytí, trocha čokolády dodá cukry a štamprle rumu povzbudí morálku. Pokračujeme v hustém sněžení ke zřícenině gotického hradu Hus z poloviny 14. století. Sloužil k obraně okolních vsí, fungoval však pouze jedno století. Poté byl dobyt, zapálen a pobořen. Dnes zde najdete zachovalé zbytky zdí do výšky několika metrů, příčný příkop a trhlinu vedoucí do sklepů. Přecházíme lávku pro pěší přes Blanici, kde to má neskutečnou „zimní“ atmosféru. Podél zamčených důlních štol (co jsem zjistil na netu, tak na zlato a stříbro) přicházíme do zaniklé obce Cudrovice (něm. Zuderschlag). V podstatě jen německé obyvatelstvo bylo odsunuto, a všech 26 domů zbořeno, včetně kostela a hřbitova. Dnes na hřbitově uvidíte pár poblíž nalezených náhrobků, na místě kostela dřevěný kříž, dvě výklenkové kapličky a pár křížků podél cest. Konec první části, pokračovat můžete zde.

GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor “uložit jako” a přetáhnout na web mapy.cz).

Kompletní fotogalerii se 220 ks fotografií + 6 videi můžete shlédnout na rajce.net


Přidat komentář:


    Mohlo by se Vám dál líbit:
V uvozovkách jarní výšlap na Třístoličník
V uvozovkách jarní výšlap na Třístoličník, aneb nahoře je ještě spousta sněhu
Okolo Žlebského kopce, něm. Sulzbergu
Okolo Žlebského kopce, něm. Sulzbergu, aneb okruh přes zaniklé obce
Mé roklanské poprvé
Mé roklanské poprvé, aneb letos naposledy nahoru za sněhem
Podzimní expedice 2018 – díl třetí
Podzimní expedice 2018 – díl třetí, aneb z Velkého Ostrý přes Tauben, Zadní Chalupy a Pajrek do Nýrska